Usedli jsme do stínu rozložitého stromu. Je po poledni a právě jsme na konci našeho výletu. Pozorujeme světle modrou oblohu, na které plují bílé mraky. Kolem nás je klid. Nad hlavou šumí listí. Začíná se zvedat vítr.

Máme rádi příběhy a zvláště ty, co dobře končí. Jeden takový může vyprávět i Žlutá kartotéka. Delší dobu jsme se rozhlíželi po tom pravém úložném prostoru. Tento starý nábytek, původně určený do kanceláří a podniků, jsme chtěli zajímavě přizpůsobit interiéru a užívání doma.

Jak se zrenovovaná skříň u Markéty (alias Myyna) zabydlela? To si můžete přečíst na jejím blogu.