Příběh dvorečku

18.07.2021

Před okny naší dílny je malý dvoreček. Chtěli bychom vám o něm napsat víc. Vše začíná u našeho kocoura Morise. Zrzavý nalezenec nám úplně změnil pohled na tento kousek země. Vše, co se děje venku, je v jeho očích ohromná zábava! Číhání na myšky a krtky, nenápadná skrýš pod tisem, štěbetající vrabci na vrbě nebo právě přelétající holubi. Tak jsme s ním tento malý šedý dvoreček začali pravidelně navštěvovat. Odpočinout si od práce, vydechnout a vychutnat si šálek ranní kávy.

Po dlouhé zimě nás první paprsky slunce vytáhly ze studeného mlýna ven. Dvoreček před našimi okny se začínal pomalu probouzet ze zimního spánku. Letos jsme se ho rozhodli zkrášlit a zasít pár kvetoucích rostlinek pro motýly a čmeláky. Pruh tvrdého drnu prorostlého mechem jsme okopávali s přestávkami několik dní. Uff, nábytkařina není nakonec taková dřina!

Semínka padla do chudé hlíny. Je to zkouška naší trpělivosti. Hned druhý den kontrolujeme, jestli už něco vyrostlo:) Jenže pár týdnů se neděje nic. Mezitím opodál vykvete stará mandloň a vyrostou obří kostivaly, zdejší nezdolné stálice. Po pár prvních teplých dnech se konečně dočkáme a oslavujeme každou drobnou rostlinku. Zanedlouho nás potěší i první květy. Svazenky, vlčí mák, koukol, chrpy, jetel, len a další. Stará dřevěná lavička zahálí v kůlně, tak ji postavíme před záhonek. Musíme se hlídat, abychom nezanedbávali práci v dílně. Máme radost ze všeho co vyrostlo. Vítáme na dvorečku všechny pilné včelky a čmeláky, kvůli vám jsme to přece dělali!