Ztráty a nálezy v křeslech

Dali jsme dohromady nejzajímavější nálezy, které nás překvapili při odstraňování starého čalounění. Do záhybů u křesel či ušáků často něco zapadne, zvláště pokud je nábytek doma hojně využíván. V útrobách čalounění tyto drobnosti trpělivě čekají na svou chvilku, kdy budou zase slavnostně nalezeny. Nejčastěji na nás vypadnou:

MINCE

Stačí jen vzadu říznout do křesla a už se sypou, jako v Las Vegas z automatů. Halíře, koruny, marky, říšské feniky. Komu asi vyklouzly z kapsy, a co si za ně chtěl koupit? Nám už dnes nevystačí ani na kopeček zmrzliny a tak se naše malá numismatická sbírka s každým starým křeslem dále rozrůstá.

NŮŽKY

Jak by jejich příběh mohl začínat? Byl jednou jeden čalouník, kterému se z dílny stále ztrácelo nářadí. Mezitím uplyne několik desetiletí a my této záhadě přicházíme na kloub. V křesle z padesátých let leží kovové nůžky v pěkném stavu. Pochvalujeme si jejich fortelnost a ostrost a nastříháme s nimi spousty  čalounických látek. Jenže pak se nám, z ničeho nic, někam ztratí. Ještě jsme je nenašli... (foto je ilustrační)

HRAČKA

Ze starých výplní područek u ušáku na nás vykoukne klaun. Je to plechová, ručně malovaná hračka. Kdo si s ní asi hrál a jak? A kam se vlastně dávají baterky?:) Nakonec je to celkem prosté, stačí nová gumička a korálek. Klaun drží terč, který musíte trefit. Pokud ho však zasáhnete do hlavy, elegantně se mu na pružince zakloní.

HROZBA STUDENÉ VÁLKY

Proč někdo rozřezal letáky 'Všeobecné zásady pro ukrytí' a schoval je do křesla? To se už asi nedozvíme. Možná poselství dalším generacím. Jen nám teď vrtá hlavou otázka, jak vysvětlit kocourovi, že s námi do krytu nemůže?

PRSTEN

Občas si posteskneme, že z těch křesel padá jen samé harampádí. Obaly od tatranek, bonbónů, sponky do vlasů. Co ale takový prsten, ten nikdo kdysi neztratil?:) Každé odstraňování špinavého, zaprášeného a nevábného čalounění má tak v sobě něco magického. Jednoho dne se v křesle zaleskne zlatý kroužek a nám je úplně jedno, že jde jen o pouťový prstýnek, který je navíc v dětské velikosti a možná tak na malíček. Prsten je přece prsten.